Už zítra...

Co zítra? Zítra se začne psát nové "dobrodružství" v mém životě. Díky projektu EU mám možnost vycestovat na odbornou praxi do zahraničí, a to konkrétně do Německa, do organizace Lebenshilfewerk. Budu zde konat odbornou praxi ve stacionáři pro mentálně postižené děti předškolního věku.

Doufám, že budu mít přístup k internetu, abych se mohla dále dělit o své zážitky a hlavně, abych mohla komunikovat se svými blízkými alespoň prostřednictvím internetu (jinak se zblázním). 

Moje praxe bude trvat přesně měsíc a já se rozhodla, že se s Vámi podělím o své zážitky, poznatky a dojmy. Projekt mám z části financovaný (ubytování a strava), část si financuji sama (doprava do Německa a domů, cestovní pojištění a finanční spoluúčast 500 korun).

Jedu se spolužákem a budeme bydlet v pronajatém bytě. Vařit si budeme sami, kromě povinných obědů v týdnu (z toho nadšená nejsem, německá kuchyně mi nešmakuje a zvládla bych uvařit levněji). Každý budeme mít svůj pokoj a koupelnu a kuchyň společnou.

Na co se těším?

Na nové zážitky, na zlepšení němčiny, na práci s dětmi, na nákupy :)) Chci ze sebe vydat jen to nejlepší a vzít si pro sebe to užitečné a přínosné. Chci být sobecká a myslet jen na sebe a svoje potřeby, protože jsem ta, která by se pro ostatní rozdala a na sebe nemyslí. To chci pro tento měsíc změnit.

Z čeho mám strach?

Z mnoha věcí. Nejvíce z jazykové bariéry, ale také se soužití se spolužákem. Nic proti němu samozřejmě nemám, ale když se mají sžít v jedné domácnosti dva lidé, rozdílných povah a návyků, je to komplikované. Mám strach i ze samotné praxe, i když se těším. Co když se dětem nebudu líbit? Co když si nebudu rozumět s kolegy? Co když mě práce bude jen vyčerpávat?

Co mám plánu?

Zlepšit si jazyk, pořádně poznat kulturu města, nakoupit nějaké nové hadříky a kosmetiku :) Užít si návštěvy, které za mnou o víkendu přijedou, oslavit moje narozeniny. Vidět sociální práci z jiného okolí, zkusit jí porovnat s českou sociální prácí, zda se liší nějaké metodiky, jak se nahlíží na různá sociální dilemata apod. 

Co/kdo mi bude chybět?

RODINA A PŘÍTEL!! Už teď vím, že stýskáním proliji hektolitry slz. A samozřejmě můj křeček :) Nemohu zapomenout na všechny mé kamarády a kamarádky, kteří mě podporují a dodávají mi sílu, Bude mi chybět čeština, tak nádherná a zvučná, pestrá a rozmanitá. Dále mi bude chybět moje špinavé, smradlavé město :D

Takže zítra už to začne a mnou zmítají rozporuplné pocity, které se doufám ustálí a budou jen pozitivní a šťastné.

Vaše Mája