Jak jsem se objevila v Manufaktuře snů a další novinky z Německa

Můj pobyt v Německu stále pokračuje. Snažím se, abych si to tu co nejvíce užila a poznala co nejvíce památek města, přesto mě to ale táhne domů. 

Nyní bych ve zkratce vzala pracovní týden: Tento týden byl klidný, pohodový. Jeden ze čtyř největších zlobidel byl nemocný, takže dny plynuly celkem poklidně, bez konfliktů, řvaní a vztekání se. Vyráběla jsem s dětmi jarní výzdobu do oken i do třídy a bylo to fajn. Děti s ADHD musíte neustále něčím novým zaujímat, jinak se rychle nudí. Dále pociťuji, že se má němčina zlepšila. Z jednou z kolegyň jsem si opravdu padla do oka a hodně si povídáme. Je skvělá, má trpělivost, když si nemohu vzpomenout na slovíčko a snaží se mi vysvětlovat co nejvíce slov ze Saského dialektu. Dále se chtěla naučit pár slovíček česky, ale nešlo jí to. Zhruba po dvaceti minutách řekla, že už nechce, protože jí bolí pusa :D

Manufaktura snů

Včera mě přijel navštívit přítel a kamarád Adam a jeho přítelkyně Terka. Po obědě, který jsem uvařila, jsme si chvilku povídali, a pak se vydali ven. Prošli jsem městské hradby, byli jsme se podívat v kostele svaté Anny, ale nakonec nás nohy donesly do "Manufaktur der Träume", tedy manufaktury snů. 

Vstup byl sedm euro a hned po vstupu jsme zůstali stát s otevřenými ústy. Expozice byla skvělá, viděli jste jakoby obrácené pohoří s kukaněmi, do kterých když jste vstoupili, byli ručně vyřezávané hračky ze dřeva. Různě to svítilo a hrálo. Dále jsme viděli zábavní park, domeček pro panenky z 19. století, jak dřív pracovaly ženy, jak pracovali muži. Dozvěděli jsme se něco o historii Krušných hor, samozřejmě také v obrázcích. Druhé patro muzea bylo založeno na zábavě, viděli jsme tedy dřívější volnočasové aktivity lidí, slovesnost, zvyky. U některých exponátu byla tlačítka se sluchátky, kde jste si mohli v češtině pustit povídání o konkrétním exponátu. Pak jsme narazili i na malé kino, které jste si také mohli pustit v češtině a vyprávělo Vám to pohádku. Ve třetím patře byla vánoční tématika, tedy vánoční trhy, křesťanské příběhy a zvyky. 

Projití celého muzea nám trvalo přes hodinu a rozhodně doporučuji muzeum navštívit, hlavně pokud ve vás pořád dříme dítě, které si rádo hraje. 

S pozdravem, Mája